Rodina Beniesových

Rodina Beniesových – podnikatelé v průmyslu, šlechtitelé cukrové řepy

r. 1887 kupují v dražbě cukrovar v Litoli Jindřich, David a Michael Beniesovi (kupují cukrovar z r. 1872 od rolnické akciové společnosti v Lysé nad Labem)

r. 1888 kampaň, až 300 zaměstnanců,

r. 1922 přejmenování na Rosicko – Pardubická rafinerie cukru Jindřich Benies, a. s.,

r. 1922 se benátecký cukrovar a pivovar stává součástí Rosicko – pardubické … (ze stránek města Benátky nad Jizerou)

r. 1929 přejmenování na Rosicko – Pardubická rafinerie cukru, a. s.,

r. 1931 Rafinerie cukru Krásné Březno a. s.,

r. 1941 Elbekosteletzer Zucker – Rafinerie A. G. in Prag,

r. 1949 Národní podnik cukrovar Litol,

r. 1951 Kostelecké cukrovary,

r. 1957 Polabské cukrovary n. p. v Kostelci nad Labem,

r. 1960 Pražské cukrovary n. p. v makovicích,

r. 1961 Kolínské cukrovary n. p. v Kolíně

známí Beniesovi

Regine Benies (* 10.4.1864 – † 12.9.1942 Terezín), Vídeň 9, Seegasse 16

Jindřich Benies (* 26.10.1867 – † 5.6.1943 Terezín) Vídeň 2, Karmelitská 13/10

Pauline Benies (* 1.5.1872 – † 23.12.1942 Terezín), Vídeň 2, Karmelitská 13/10

Anna Benies (* 23.2.1874 - † po 16.5.1944 Osvětim), Vídeň 2, Karmelitská 13/10

David Benies (* ? - † ?)

Michael Benies (*1854 - † 1924) oddán 6. 1. 1886 ve Vídni s Angelika roz. Mauthner (* 1857 - † ?), Vídeň, Praha, spolumajitel cukrovaru v Litoli, předseda správní rady cukrovaru Doloplazy v letech 1911 - 1924; 1911 nechává litolskou vilu stavět pro svou dceru Evelinu ? jako svatební dar

Emilie (Evelina?) roz. Beniesová (* 1889 - † ?), Praha a I. manžel Dr. Jindřich Benedikt (vídeňský velkoprůmyslník), člen správní rady cukrovaru Doloplazy spolu s Michaelem Beniesem do r. 1929 syn Michael Benedikt (* 21.5.1914 v Litoli - † ?) adopce 3.8.1935 Vídeň, 6.11.1936 Praha - Michael Egger von Mőllwal a II. manžel Dr. Lothar Egger von Mőllwald (velvyslanec a zplnomocněný ministr v Paříži), Vídeň 3, č.p. 59

Max Benies (*13.11.1894 Praha II. - † 26.5.1955 Keňa), (v zápise z 15.12.1943 je označen za Žida nar. 11.1.1894 v Praze), bydliště Praha, bydliště Klecany, příslušný Litol, československý úpěší prapor I./66, Velitelství pěší set. 1/66., spolumajitel cukrovaru, generální ředitel cukrovaru v Litoli r. 1919, r. 1927 zástupce firmy Rosicko-Pardubická rafinerie cukru Jindřich Benies, akc. spol. v Praze II Hybernská č. 5, nájemce velkostatku 445 ha + pivovar + zámek Klecany č.p. 1 (v rodině od 1894, 1924 vyhořel, rozvedená manželka je donucena r. 1940 prodat zámek Hitlerjugend), r. 1935 má vozidlo evid. zn. Č-51.393,/TATRA/, podporuje fotbalisty v Klecanech, ještě před I. světovou válkou jezdí a vyhrává některé parkurové závody ve Velké Chuchli, má stáj Max, manželka stáj Mici (modrá a zlatá barva), v letech 1920 – 1931 získal celkem 100 vítězství (ČR, Rakousko, Maďarsko, Německo), na Velké Pardubické r. 1923 zvítězil jeho trakénský ryzák Landgraf II., členem Jockey Club (snad i místopředsedou), chová plnokrevníky, v letech 1937 – 1938 nakupuje francouzské klisny pro hřebčinec v Napajedlech, 1938 emigrace do Říma k sestře, duben 1939 emigrace Britská východní Afrika – Keňa, vede pro Schwrazenberky firmu Mpala (plechovkové máslo), 16. X. 1945 návrat do ČR – bydlí u Františka Antonína hr. Nostitze na adrese Kanovnická 8, Praha IV, záhy definitivní odjezd do Keni, 1949 britské občanství a manželka Mathilda roz. Mercy (9.3.1897 Praha - † ?), bydliště Praha Panská 12; příslušnost Litol, spolumajitelka pražského liberálního deníku Prager Tagblatt (spolu se sestrou Elisabeth provd. za Františka Antonína hr. Nostitze), provdána mezi 1919 - 1923, r. 1940 pod nátlakem války prodává zámek v Klecanech Hitlerjugend – rozvedeni mezi 1938 - 1946

syn Heinrich Nicolaus Benies (* 15.4 1923 Klecany – † 5.5.1945 Dankerque), (v zápise z 15.12.1943 je označen za Žida nar. 15.4.1923 v Klecanech), katolík, obecná škola, začal studovat gymnázium – dokončil až v Africe, do emigrace jde s otcem, ale pak dobrovolně rukuje, 23.6.1944 v Británii, 7.7.1944 jako Pěší výcviková rota Náhradního tělesa čs. armády, 21.7.1944 I. oddíl I. dělostřeleckého pluku, 19.10.1944 na frontu, 26.1.1945 ukončil kurs tankových střelců a následně je zařazen k 1. rotě 1. čs. tankového praporu, zemřel dne 5. 5. 1945 v Dankerque a pohřben byl v nedalekém Bourbourgu (řada CZSK, č. hrobu 60), jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých v I. světové válce v Klecanech      

syn Vilém

dcera Rosa

II. manžel Mathildy - Walter von Weisenbeck, vyrábí dokumenty o árijském původu a zachraňuje rodinu, která byla nucena se stěhovat z Klecanského zámku