Cíle sdružení; Členové; O vile

Naším cílem je zachránit kubistickou vilu architekta Emila Králíčka v Lysé nad Labem, Litoli. Chceme zabránit tomu, aby tato krásná kulturní památka zchátrala.

Jde nám nejen o to, aby tento skvost architektury a připomínka minulosti Lysé nad Labem přežil, ale také o to, aby vila byla přístupná veřejnosti, stala se kulturním centrem a lákala do našeho města turisty.

Proto budeme cukrovarnickou vilu co nejvíce popularizovat, budeme spolupracovat s každým, komu jde o stejnou věc.

Naše práce je a bude maximálně transparentní.

Členové občanského sdružení (stav ke dni 17.11.2010):

-         Mgr. Petr Eliška, Palackého č.p. 160, 289 22 Lysá nad Labem

-         Mgr. Martina Elišková, Palackého č.p. 160, 289 22 Lysá nad Labem

-         Ing. Jitka Fialová, Mírová č.p. 230, 289 22 Lysá nad Labem

-         Ing. Roman Fiala, Mírová č.p. 230, 289 22 Lysá nad Labem

-         Mgr. Bc. Šárka Koukalová, nám.Legií č.p. 11, 419 01 Duchcov

-         Jaroslava Labutová, B. Němcové č.p. 253, 289 22 Lysá nad Labem

-         Ing. Stanislav Svoboda, Sídliště č.p. 1461, 289 22 Lysá nad Labem

-         Jitka Valentová, Stará Lysá č.p. 137, 289 26 Stará Lysá

-         Bc. Petr Eliška ml., Palackého č.p. 160, 289 22 Lysá nad Labem

-         Mgr. Jan Kořista, Legionářská č.p. 1200, 289 22 Lysá nad Labem

Vila generálního rady Beniese - vila cukrovaru v Litoli 

Architektonickým skvostem přesahujícím nejen hranici regionu, ale bez nadsázky i českého státu je vila cukrovaru v Litoli. Tato velice hodnotná kubistická stavba byla projektována Ing. Emilem Králíčkem v roce 1912 pro generálního radu Jindřicha Beniese. Vysoce reprezentativní dům byl obklopen rozlehlou zahradou, ze které se do dnešních dnů zachovala jen část. Rovněž i sousední cukrovar byl pro havarijní stav zbourán a na jeho místě vzniklo rozsáhlé zpevněné plochy firmy ARS Altmann.

Dům je jednopatrový, důmyslně koncipovaný, hýřící bohatostí architektonických detailů. Vedle pilastrů jsou to plastické pásy kubizujícího dekoru, masivní plasticky zdobené sloupky u vstupu ze severní strany domu, balkony, terasy a místy okna tvaru šestiúhelníku kopírujícího převážně dekor architektury. Fasáda je tvořena hrubozrnnou omítkou hnědorůžové barvy v kombinaci s cihelnými prvky (pilastry, výrazný soklem, členitými terasami).

Vstup do obytné části domu je ze západní strany, kde schody dolů vedou do suterénu. Ústřední místnost suterénu tvoří hala se čtyřmi pravoúhlými sloupy. Bývala zde kuchyň, komora, spíž, přípravna, sklad potravin, umývárna, místnost pro uskladnění vína, prostor ústředního topení a tři menší místnosti pro služebné. Do přízemí, nejvýstavnější části domu, je vstup ze strany severní. Pozoruhodnou vstupní chodbou se dostaneme do haly, kde dominují čtyři sloupy o čtvercovém půdorysu. Sloupy jsou v horní polovině bohatě zdobené plastickým kubistickým tvaroslovím (podobně jako sloupy při vstupu severního průčelí, ale v detailech se odlišují), v dolní části bývalo dřevěné obložení se střídmě vyřezávaným dekorem. Prostor vymezený sloupy má ve stropu tvar osmiúhelníku, kde býval otevřený průhled až na střechu. V hale je zachováno dřevěné obložení stěn. Samotný strop haly je po obvodu sloupů členitý plastickými pravoúhlými pásy. Směrem na jih je vstup do bývalého obývacího pokoje a jídelny. V těchto místnostech se zachovaly dveře a podokenní mřížky zakrývající topení. Z obývacího pokoje se vcházelo do pánského pokoje. Prosklené dveře jsou původní a typické je i výrazné profilování okraje strou. Další menší místnosti přízemí sloužily jako jídelna, přípravna, prostor schodiště do patra, šatna, místnost pro služku a toalety. V patře je ústředním prostorem opět hala s galeriemi. Uprostřed severní strany se nachází schodiště, ze kterého je vstupu na balkon se třemi okny ve tvaru šestiúhelníku. Původní majitel měl v patře šatnu, místnost pro služku, lázně osvětlené šestiúhelnými okny a pokoje se vstupem na balkon. Ve zděném přístavku na střeše se nalézá prostor schodiště a dvě menší místnosti (na každé straně jedna). Uprostřed rovné střechy je skleník ve tvaru trojúhelníku, v němž je patrný půdorysný tvar haly. Dekorované sloupy vedou až zcela nahoru a je viditelná svrchní konstrukce.

Architektonický kubismus je českým fenoménem. Emil Králíček (1877 – 1930) patřil k nejvýraznějším osobnostem české secese, a to zvláště v pozdním období. Jako jeden z prvních architektů uplatnil ve svých projektech historické prvky. Až do nedávné doby byl zcela neznámý, neboť projekty pro Blechovu firmu si nemohl sám podepisovat ani publikovat. Je autorem celé řady významných domů v Praze, např. paláce Diamant ne nároží Spálené a Lazarské ulice.

Naše logo