Architekt Emil Králíček

projektant Beniesovi vily 

zapomenutý mistr secese a kubismu

Emil Králíček (1877-1930). Rodák z Německého Brodu po studiích na pražské stavební průmyslovce pracoval v atelieru prof. Antonína Balšánka a poté, kolem roku 1901, odešel do Darmstadtu, kde působil ve studiu Josefa Marii Olbricha na projektu známé umělecké kolonie. V roce 1903/4 se vrátil do Prahy a pracoval pro různé stavitele. Zejména ve své tvorbě z let 1905 -10 uplatnil řadu principů, které znal ze svého darmstadtského pobytu. Vedle arch. Emanuela Josefa Margolda byl Králíček zřejmě jediným Čechem, který měl možnost spolupracovat s jedním z čelných představitelů evropské secese, opavským rodákem J. M. Olbrichem. Po svém návratu pracoval pro různé pražské stavitele, jimž navrhoval průčelí domů. Od 1904 se stal klíčovým projektantem známé stavební firmy Matěj Blecha, pro kterou pracoval do roku 1913, v posledních letech jako její šéfprojektant. Současně navrhoval stavby i pro jiné firmy.

Králíček navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.). Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-3. V této době projektoval např. dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, kubistickou lampu na Jungmannově náměstí (dříve mylně připisovanou V. Hofmanovi), interiér husitské kaple na Žižkově, vilu v Lysé nad Labem v nebo hrobku v Mnichově Hradišti a další stavby a detaily. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček konkurenci.

Ve 20. letech založil Králíček spolu s ing. R. Šolcem vlastní projekční atelier. Projektoval pozoruhodný areál hydroelektrárny ve Spálově, školní budovu v Dušní ulici a další objekty. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho tvorba zůstala po desetiletí neznámá, protože u nás prakticky nepublikoval a nepatřil do žádné známé výtvarné skupiny. Rovněž jeho podpis většinou na plánech chybí (dříve plány signovali jen odpovědní stavitelé). Jeho dílem se začal podrobněji zabývat až v osmdesátých letech Zdeněk Lukeš, který o EK publikoval několik článků v časopise Umění, Architektura a Zlatý řez (některé ve spolupráci s Janem Svobodou) a v katalogu Český kubismus (ed. Švestka, Vlček). Na FAMU pak zadal dokumentaci některých staveb EK tehdejší studentce a dnes známé fotografce Ester Havlové, která vytvořila vnikající sérii celků a detailů jeho staveb.

Zdeněk Lukeš- k výstavě E.Králíčka v pražské Galerii Jaroslava Fragnera

Životopis:

• 1877 11. října narozen v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě
• 1892-6? Studium na reálném gymnáziu v Táboře a na průmyslové škole v Praze
• 1897-1900 Praxe v atelieru prof. Antonína Balšánka v Praze
• 1900-1903 Praxe v atelieru Josefa Marii Olbricha v Darmstadtu, Hesensko
• 1904 Nastupuje jako kreslič k firmě stavitele Matěje Blechy v Praze-Karlíně
• 1904 - 6 Spolupráce s prof. Celdou Kloučkem na projektech a výzdobě domovních průčelí a vestibulů pro firmu M. Blechy
• 1907-13 hlavní projektant firmy M. Blecha; spolupráce se sochaři A. Waigantem,
  K.Pavlíkem a A.Odehnalem; projekty významných staveb ve stylu geometrické secese, moderny a kubismu
• 1911 Publikuje řadu svých a Blechových staveb ve sborníku Pražské novostavby II,
  který vydává A. Schroll ve Vídni
• 1912 Svatba s Emilií Kindlovou v Týnském chrámu v Praze
• 1913 Odchod z Blechovy firmy; práce pro různé stavitele
• 1914 Povolán do vojenské služby v St. Pölten, později přeložen do Prahy na voj. velitelství
• 1918-19 Pracuje pro firmu Řehák a Nejedlý
• po 1920 Zakládá vlastní projekční atelier a stavební firmu s ing. Rudolfem Šolcem
• 1922 Stavba areálu hydroelektrárny ve Spálově
• 1930 Spáchal v Praze sebevraždu
• 1948 /1949 Firma Králíček- Šolc zestátněna
• 1984 V časopise Umění vychází první článek o architektonickém díle E. Králíčka
• 2005 Výstava E. Králíčka v pražské Galerii Jaroslava Fragnera

 
Hlavní realizace :

Praha 1

• - Vlastní dům stavitele Blechy, 1904, Masarykovo nábřeží, Praha 1 (rostlinná
  secese)
• Hotel Zlatá husa, Václavské náměstí, 1908-9, Praha 1(geometrická secese)
• Adamova lékárna s kubistickou lucernou, 1912, Václavské a Jungmanovo
  náměstí, Praha 1 (geom. secese a kubismus)
• Decastellův dům, 1912-3, Karmelitská, Praha 1 (kubismus)
• Dům Diamant, Spálená, 1912-3, Praha 1 (kubismus)
• Škola, 1920-1, Dušní, Praha 1 (neoklasicismus)
• Šupichovy domy na Václavském nám.

Praha 8

• Kostelík sv. Vojtěcha, 1905-6, Zenklova, Praha 8 (secese)
• Sokolovna Libeň, Zenklova, 1907-8, Praha 8 (geometrická secese)
• Dům Palmovka, Sokolovská ul. 125 (secese)
• Bývalá Karlínská záložna, ul. 1 pluku (pozdní secese a kubismus)
• Bývalá banka (kol. 1905), Sokolovská ul. 438
• činžovní domy v Karlíně : Březinova 23, 24, 30, Lyčkovo nám. 4, Hybešova 5, atd.

ostatní

• Vila v Lysé nad Labem, 1912-3 (kubismus)
• Krausova a Marešova vila, 1907-8, Na Zátorce, Praha 6 (geometrická secese)
• Přečerpávací elektrárna, 1923-5, Spálov (art-déco)